Filtrovat

Aktuální akce

Týden pro inkluzi

projekt Co by bylo kdyby

projekt Co by bylo kdyby 2

 

Newsletter

Dostávat novinky e-mailem?

Změnit jazyk

Moderní výuka dětí se zrakovou vadou

Moderní výuka dětí se zrakovou vadou

Má-li výuka studentů s těžkými vadami zraku směřovat k jejich úspěšnému začlenění do většinové společnosti, nelze si nalhávat, že se toho docílí studiem svazků objemných braillských knih a psaním teček na hlučném psacím stroji. Klíčem ke skutečné inkluzi nevidících a těžce slabozrakých je jednoznačně dobré zvládnutí moderních elektronických pomůcek.

Na základě zkušeností z Centra odborné podpory pro zrakově postižené žáky, které provozujeme jako BRAILCOM, o.p.s. od roku 2010, víme, že velká většina nevidomých studentů stále ještě nevyužívá ve škole moderní kompenzační pomůcky. Takoví žáci dodnes ve třídě pracují s tzv. Pichtovým psacím strojem, což je mechanické zařízení, které lze svou konstrukcí přirovnat ke klasickému psacímu stroji, místo černotiskových písmen však vyráží do papíru body braillova písma.

S Braillovým písmem je samozřejmě ta potíž, že mu téměř nikdo nerozumí. Žák je tak odkázán na pomoc asistenta, který překládá to, co žák napíše, pedagogům z braillova písma do černotisku, a naopak zadání pedagogů přepisuje žákovi zpět do braillova písma. Žák nemůže číst normální knihy, časopisy, ani vzkaz od spolužáka. Jakou bariéru pro skutečnou inkluzi zrakově postiženého tohle vytváří, je nasnadě.

Celou záležitost velmi elegantně řeší moderní elektronické pomůcky. Pokud totiž žák píše pomocí braillské klávesnice nikoliv na papír, nýbrž do počítače, výsledný elektronický dokument může přečíst kdokoliv vidící. Funguje to i naopak. Zadání nebo vzkaz v elektronické formě přečte nevidící bez problémů, i když jej poslal vidící, který ani pořádně neví, co to vlastně braillské písmo je.

Psaní a čtení je ale pouze jeden příklad toho, jak může zrakově postižený člověk využít dnešní digitální dobu ke svému prospěchu. Takový dotykový telefon poslouží nevidomému nejen jako zápisník, sbírka knih a čtečka novin, ale i jako kalkulačka, slovník, diář a příručka pravopisu. Zároveň mu pomůže orientovat se venku na ulici, ovládat televizi, přečíst údaj na elektronické váze nebo nastavit teplotu na termostatu v místnosti. Malý přístroj, který řeší tisíce situací, pro nevidomého úžasná věc.

Těžce zrakově postiženým přitom mohou sloužit stejná zařízení, jaká jsou populární i ve většinové společnosti. Například velký výrobce počítačů Apple zabudovává do všech svých zařízení i propracované technologie pro zpřístupnění nevidomým, slabozrakým a motoricky hendikepovaným. Každý na světě prodaný iPhone nebo MacBook je tak zároveň vybaven i plnohodnotným odečítačem obrazovky pro nevidomé. O něco podobného se do jisté míry snaží i další výrobci, například Google.

Se seznamováním s moderními technologiemi jako kompenzační pomůckou pro vyrovnání zrakového hendikepu je třeba začít brzy, u vrozené vady ideálně již před nástupem dítěte do první třídy. Tedy tak, aby žák mohl hned v první třídě již k výuce čtení a psaní používat elektronickou pomůcku, velmi dobře se s ní sžil a naučil se jí mistrně ovládat. Potíže svázané s použitím psacího stroje (např. komplikované zakládání papíru, hluk, nutnost překladu) si lze ušetřit a místo toho se věnovat důležitějším věcem.

„Nostalgie po starých časech není na místě. Pro skutečné překonání hendikepu je nutné maximálně využít prostředků, které nabízí naše doba,” říká Jan Buchal, ředitel BRAILCOM, o.p.s., který je sám nevidomý.

Z našich zkušeností s konkrétními studenty dobře víme, že to je možné. Děti, zejména v nižším věku, se při dobrém vedení s moderními elektronickými pomůckami seznamují velmi snadno, mnohem snadněji než děti v pozdějším věku nebo dospělí. Jelikož tyto technologie pro ně budou hrát v životě zcela zásadní roli, není radno s tím otálet. Jedním z příkladů takových studentů je Tomáš (6 let). Jako velmi těžce slabozraký si od čtyř let hraje s tabletem a v pěti letech se začal seznamovat s malým notebookem. Umí si na něm spustit psaní a učí se na něm hmatová písmenka. Až nastoupí do první třídy, bude již číst i psát v braillově písmu. Bude k tomu ale používat moderní pomůcku, tak, aby vše co napíše, bez problémů přečetli i ostatní lidé.

Kompletní elektronická pomůcka pro nevidomého má totiž hlasový i braillský (hmatový) výstup. Hlasový výstup pomáhá žákovi rychle se zorientovat a pomůcku ovládat a je směřován většinou do sluchátka, aby ve třídě nerušil. Braillský výstup pak dodává přesnost při práci s textem. Braillský výstup vlastně dává člověku možnost vidět text písmeno po písmenu, rozlišovat mezi tvrdým a měkkým i nebo dát smysl matematickým zápisům. Pro skutečnou gramotnost je nezastupitelný.

„Na počítači s braillským řádkem si píšu zápisky, úkoly i diktáty,“ říká nevidomý Honzík (12 let). Honzík je jedním z příkladů studentů, kteří se s pomůckami seznámili na úrovni, která předčí většinu vidících. Do budoucna mu to bude jako kompenzace hendikepu neskutečnou výhodou.

Dobré zvládnutí elektronických pomůcek je pro nevidomého nebo těžce slabozrakého ve své šíři poměrně komplikovaná záležitost. Je třeba dobře volit cesty tak, aby se postupovalo od jednoduššího ke složitějšímu, což není vzhledem ke komplikacím hendikepu vůbec snadné. Zároveň je však třeba volit cesty, které odpovídají aktuálnímu stavu rychle se rozvíjejícího digitálního světa.

Výuku těžce zrakově postiženého studenta s pomůckami proto není obyčejně možné zajistit přímo ve škole. Běžní ani speciální pedagogové většinou nemají potřebné znalosti, zkušenosti ani orientaci v tomto specializovaném odvětví. Mohou doporučit správnou cestu, není ale vzhledem k šíři jejich práce v jejich silách podrobně rozumět ovládání jednotlivých pomůcek. Stejně tak si školení s pomůckami nelze plést s předmětem Informatika a výpočetní technika, který by měl zrakově postižený žák normálně navštěvovat, který ale k výuce ovládnutí počítače jako kompenzační pomůcky neslouží.

Je proto nutné, aby žák navštěvoval specializovaná k tomu určená centra, kde se mu dostane odborné individuální péče. Ta začíná návrhem vhodných kompenzačních pomůcek, pokračuje jejich pořízením, nastavením a zaškolením s nimi, a končí pravidelnými konzultacemi se žákem i pedagogy a sledováním, jak prakticky funguje nasazení pomůcek v prostředí školy.

Elektronická pomůcka žákovi ve třídě umožňuje zejména:

  • Číst a psát, dělat si poznámky, zpracovávat úkoly.
  • Mít učebnice v elektronické podobě a pracovat s nimi.
  • Používat kalkulačku, slovník, encyklopedii a další zdroje.

Hynek Hanke,

Centrum odborné podpory BRAILCOM,o.p.s. a A11Y LTD.