Filtrovat

Aktuální akce

Týden pro inkluzi

projekt Co by bylo kdyby

projekt Co by bylo kdyby 2

 

Newsletter

Dostávat novinky e-mailem?

Změnit jazyk

Koordinátor inkluze: z Anglie do Čech

Koordinátor inkluze: z Anglie do Čech

Občanské sdružení Rytmus začne od poloviny března realizovat dlouhodobý kurz pro koordinátory inkluze. Inspirace přišla z Velké Británie, kde koordinátoři působí na běžných základních školách, které přijímají děti se znevýhodněním. V angličtině se používá zkratka SENCo – Special Education Needs Coordinator, neboli koordinátor pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro účely tohoto článku i pro zavedení této funkce do českého prostředí jej o.s. Rytmus nazývá koordinátor inkluze.

Jaké jsou kompetence a role koordinátora inkluze poznávaly díky studijní cestě do Anglie pracovnice ze Střediska podpory inkluze v o.s. Rytmus. Tato cesta byla součástí projektu Vzděláním pro změnu a tým navštívil 4 běžné základní školy v Nottinghamu. Jednalo se o školy Arnold Mill Primary, Redhill Academy, The Home Brewery Building a Edwalton Primary School, kde kolegyně hovořily s koordinátory inkluze, řediteli, učiteli i asistenty pedagoga a čerpaly tak nové informace, zkušenosti a přístupy k začleňování dětí se znevýhodněním do běžných škol.

Koordinátor inkluze – nezpochybnitelná role v managementu ško­ly

Koordinátor inkluze je v anglických školách manažerem a administrátorem, který zajišťuje veškerou agendu kolem dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Řídí asistenty, vytváří podklady k individuálním vzdělávacím plánům, spolupracuje při jejich sestavování, komunikuje s rodiči začleněného žáka a rovněž pro něj zabezpečuje finanční zdroje. Koordinátor je důležitou součástí managementu, neboť ovlivňuje celou politiku školy směrem k inkluzi. „Když se škola rozhodne postavit třinácté patro a koordinátor s návrhem nesouhlasí, protože by nebylo přístupné pro děti s postižením, patro se nepostaví“, upozorňuje na význam pozice SENCo Jana Gajdošová, koordinátorka projektu Vzděláním pro změnu. Koordinátor inkluze dohlíží na to, aby celá škola, na základě jakýchkoli změn, byla stále přístupná všem dětem. Nejedná se jen o děti s postižením. Vzhledem k velkému počtu cizinců musí být anglická škola schopna překonávat i jazykové bariéry. „Když potřebujete ve škole řešit otázku začleněného dítěte, víte, s kým máte komunikovat. Odpovědnost se nepřelévá na ředitele, učitele nebo asistenty“, shrnuje Jana.

V Nottinghamu také funguje tým tzv. „Family SENCo“, který je zastřešujícím orgánem sdružujícím 7 místních škol. Koordinátoři inkluze ze všech škol se zde setkávají jednou za tři měsíce a společně řeší složité situace či případy konkrétních dětí na svých školách. Druhým důležitým bodem setkání je otázka dotací, o které pak společně žádají kraj.

Jaké má koordinátor inkluze vzdělání?

V Anglii jsou koordinátoři učitelé s vysokoškolským vzděláním, kteří absolvovali desetidenní kurz pro SENCo. Kurz je velmi manažersky zaměřený. Důležitou součástí kurzu je roční praxe neboli vytváření portfolia, na jehož základě pak získávají oprávnění vykonávat roli koordinátora. Vypadá to pak tak, že student resp. učitel pracuje na plný úvazek ve škole a sbírá podklady pro své portfolio. To může obsahovat jakékoli materiály, které se týkají práce či koordinace práce se začleněným žákem. Studenti obdrží okruhy témat, jejichž znalost musí během roku dokázat. Forma portfolia, jakým způsobem bude obhajovat svou znalost, záleží už jen na studentovi – absolvuje semináře, sestavuje individuální plány žákům, vypracovává speciální pomůcky či výukové materiály pro začleněné děti atp. Každý student má portfolio jiné, podle toho, s jakým dítětem pracuje. „Praktické na celém studiu je, že budoucí koordinátor zůstává ve své škole a pracuje s dětmi, se kterými má zkušenost. Získané znalosti prostě přímo aplikuje ve své škole“, myslí si Lada Chaloupková, metodička osobní asistence. Na základě portfolií získají hodnocení a oprávnění vykonávat funkci koordinátora. Jako koordinátoři inkluze stoupají na profesním žebříčku – zvyšuje se jim plat a stávají se nutnou součástí školní rady. Funkce koordinátora vychází z oficiálního dokumentu Code of Practice on the Identification and Assessment of Special Educational Needs z roku 2001, kde jsou definovány speciální vzdělávací potřeby a právo každého dítěte na vzdělání ve škole hlavního vzdělávacího proudu.

Jak vypadá inkluzívní škola v Anglii

Nutno dodat, že Nottingham je oblast, která je výjimečná v začleňování dětí s postižením do běžných škol. Místní školy jsou k tomuto přístupu vedeny a motivovány. V Británii je pochopitelně situace ve školách velmi různá a systém separace tam má silné kořeny, nicméně pojetí výuky je v mnoha ohledech velmi inspirativní. „Nejvíce nás zaujala škola Arnold Mill. My jsme si ji nazvaly „škola do kruhu“. Tato škola vznikla na základě požadavku města. To oslovilo obyvatele spádové oblasti, kde se škola měla postavit, aby si samy děti řekly, jak má škola vypadat“, vypráví Jana Gajdošová. „Děti rozhodly, že škola bude ve tvaru kruhu, aby se v ní neztratily. Školu tak skutečně postavili a vypadá jako cirkusové šapito.“ Uprostřed této budovy je obrovská tělocvična, kolem je chodba, jež ústí do jednotlivých tříd, které vedou na zahradu.

Kromě neobvyklého tvaru škola překvapuje i počty žáků ve třídě, neboť například ve výuce čtvrťáků je 40 dětí. Žáci pracují po skupinkách za přítomnosti 4 učitelů. Vyučující jsou ve složení jeden hlavní učitel a tři asistenti pedagoga. Asistenti pracují s dětmi zásadně skupinově a není zvykem, aby asistent pracoval jenom se začleněným žákem. „Ve škole mají řadu začleněných dětí, ale my jsme je od ostatních vůbec nerozeznaly. Tak dobře zapadly do kolektivu“, zdůrazňuje zkušenost Lada Chaloupková.

Za zmínku stojí skutečnost, že individuální plány začleněných dětí byly zaměřeny na rozvoj sociálních dovedností. V tomto případě se jedná o děti s vyšším stupněm postižení, které jsou schopny soustředit se maximálně deset minut na začátku hodiny.

Lada Chaloupková k celému vyprávění dodává, že společným rysem všech škol byla jakási tvůrčí atmosféra: „Nikdy jsme nebyly schopné rozeznat, kdy je přestávka a kdy vyučování. Panoval tam čilý tvůrčí ruch. Na našich školách je během hodin často ticho a je slyšet jen výklad učitele…“.

Koordinátor inkluze v Čechách?

Kurz pro koordinátory inkluze je přizpůsoben českému prostředí a dle slov Pavly Baxové, ředitelky o.s. Rytmus, bude zaměřen převážně prakticky. V kurzu sice jsou zahrnuty manažerské dovednosti týkající se spolupráce, komunikace, efektivního hodnocení, ale jsou tam i praktické nástroje, jak pracovat s dětmi s postižením. „Chtěli bychom přispět konkrétním krokem k posílení běžných škol, aby se koordinátor inkluze stal hybatelem inkluzívní politiky ve škole.“

Alžběta Kolumpeková, Inkluze.cz